Kdekterý ze starousedlíků onoho líbezného universitního městečka i příchozí, který tam třeba jen jedinkrát v životě náhodně zavítal, dozajista spatřil Červenomodrého Metuzaléma – byl to přece kráčející pomník tamější alma mater: nikdo ho nemohl přehlédnout, a kdo ho jednou spatřil, do smrti nebyl s to na něho zapomenout. Bůhvíkolik semestrů bydlel v Peprmintové uličce, a jak dlouho studoval, to zůstávalo už zcela záhadou; však by byl také každému, kdo by se ho na to odvážil neomaleně pozeptat, odpověděl jen se šavlí v ruce: o jeho věhlasu v bitkách a soubojích věděl totiž naproti tomu kdekdo.

Klikni a listuj »