Jednoho odpoledne, když se jaro chýlilo ke konci, rozezvučel se v neobvyklou hodinu zvon tunstallského hradu. Všude, v lese, na polích i podél řeky, nechávali lidé práce a běželi v tu stranu, odkud bylo slyšet jeho hlas. A ve vesničce Tunstallu postával hlouček chudých vesničanů, udivených vyzváněním.
Klikni a listuj »