Před mnohými lety žil jeden císař, který tak měl krásné nové šaty rád, že všecky své peníze vydal, jen aby vždy hodně vyšňořen si mohl vykračovati. Nestaral se o své vojsko ani o divadlo neb vycházky v lesích, leda jen když mohl při tom své nové šaty ukázati. Pro každou dobu dne měl zvláštní kabát, a říká-li se obecně o králích: Jeho Veličenstvo jest v státní radě, říkalo se zde: Císař jest v oblékárně. V hlavním jeho městě, kde bydlel, bylo velice živo a denně tam přicházelo mnoho cizinců. Tak se tam objevili jednoho dne dva podvodníci, kteří se vydávali za tkalce, a tvrdili, že dovedou utkati nejkrásnější látku, jakou si jen lze představiti. Nejen že barvy a vzorek jsou neobyčejné krásy, nýbrž že šaty z látky této zhotovené mají tu kouzelnou vlastnost, že jsou neviditelné pro takové lidi, kteří se k povolání svému nehodí, aneb jsou nestydatě hloupí.
Císařovy nové šaty
